Fyzioterapie pánevního dna

Pánevní dno

Anatomicky je pánevní dno tvořeno třívrstvou skupinou svalů, jdoucích od kostrče ke stydké kosti. Můžeme si ho představit jako mísu nebo houpací síť zavěšenou v naší pánvi. Tyto svaly nám zajišťují správnou polohu orgánů (drží je, aby se nepropadly směrem dolů), pomáhají zadržovat moč a stolici. Pokud její svaly zleniví, protože je žena nepoužívá správně a neprocvičuje, nebo naopak nadměrně zatěžuje, přestane toto místo plnit svou funkci, což se projeví nejrůznějším způsobem. Od úniku moči až po méně kvalitní sex.  

Pánevní dno má ale také zásadní vliv na držení našeho těla, přesněji řečeno na zpevnění centra těla. Představme si postavení pánevního dna a bránice. Tyto svaly jsou uložené horizontálně nad sebou a neustále spolu komunikuji. Nadechneme se bránicí, ta zatlačí dolů proti pánevnímu dnu. To by mělo být schopné tlaku odolávat a tak bránice může fungovat jako píst, který trochu natlakuje, tedy zpevní střed těla. Toto zpevnění je velmi důležité pro napřímení páteře a stabilizaci pánve a kyčelních kloubů.

S nádechem do podbřišku bránice tlačí do pánevního dna směrem dolů, v tuto chvíli by pánevní dno mělo být schopné naopak relaxovat, což je velmi důležité. Schopnost relaxace bývá velmi často u žen narušena a může způsobovat potíže mnohdy větší než samotné oslabení svalů (např. blokády bederní páteře, přenesenou bolest v kyčlích, hýždích, diskomfort při pohlavním styku a jiné). Velmi často se ale vyskytuje dysfunkce v obou těchto směrech-tedy snížená svalová síla a omezená schopnost relaxace.

Pánevní dno by mělo být schopné odolávat velkým tlakům, např. když zakašleme, skáčeme nebo zvedáme těžká břemena, k této funkci je potřeba jeho aktivace. Pokud je nedostatečná, může docházet k únikům moči tzv. stresové inkontinenci moči.

Těhotenství

Během těhotenství pod vlivem přirozeně se vylučujícího hormonu relaxínu vazy a svaly polevují. Přitom na pánevní dno čeká enormní zátěž. Kromě váhy orgánů, které musí normálně nést, se přidává ještě hmotnost plodové vody a rostoucího zárodku. Logicky čím je větší, tím sílí tlak na pánevní dno. Není proto nic neobvyklého, že zhruba jedna žena z deseti už v průběhu těhotenství trpí únikem moči. Týká se to především matek, které už jedno nebo více dětí mají a s inkontinencí se potýkaly už u předešlého těhotenství.

U některých budoucích maminek se příznaky uvolnění pánevního dna projevují od 12. týdne těhotenství. Svou roli tu hraje i zácpa. Většina se však setká s problémy až po přirozeném porodu, kdy svaly této oblasti čeká náročná práce, aby se dítě dostalo na svět. Pánevní dno je potom ochablé a mnohdy se do potřebné kondice samo nedostane.

Ani císařský řez není ochranou

Všechny tyto faktory (kumulované, či ne) působí negativně na pánevní dno. Je zajímavé, že bělošky jsou předisponované k potížím s touto částí těla víc než černošky nebo Asiatky. Souvisí to patrně s tím, že pánevní dno je také mechanickým těžištěm našeho těla a rovněž centrem životní energie a vitality. Když se podíváme na ženy z Afriky nebo Indie, jak se při chůzi nesou a co dokážou s pánví, máme co dohánět. Svou roli hrají i genetické předpoklady. Některé ženy mají tuto oblast přirozeně ochablou. Nepříznivě působí i nástřih hráze nebo trhliny. Ani ženy rodící císařským řezem nejsou však před potížemi s pánevním dnem chráněné. Pokud mají větší dítě či genetické dispozice, musí s nimi počítat.

Menopauza

Další rizikovou skupinou jsou ženy v menopauze, u těchto žen obvykle bývá pánevní dno již částečně oslabeno po předchozích těhotenstvích a porodech. Dále zde hrají roli hormonální změny, často vzrůstající hmotnost.

Sportovkyně

Další samostatnou kapitolou by mohly být sportovkyně, u kterých by dysfunkci těchto svalů nikdo nepředpokládal, ale opak je pravdou. Potíže s pánevním dnem jsou velmi časté u běžkyň, volejbalistek a gymnastek. Tyto sportovkyně mají obvykle potíže s relaxací a uvědoměním si pánevního dna.

Obecně potíže s inkontinencí moči se obvykle zhorší při zvýšených nárocích na pánevní dno a to např. při nachlazeních, chronickém kašli nebo nadváze. Po zátěžové epizodě (nastydnutí a kašli) je zase vše v normálu, ale pozor, tyto epizody s únikem moči by pro nás měly být varovným signálem, že něco není úplně v pořádku a na pánevním dnu je potřeba zapracovat!

Psychické důsledky

Pro ženy, které mají např. inkontinencí moče, tato porucha přesahuje dalece fyzický rámec a značně ovlivňuje i psychiku. Tyto ženy obvykle o svém problému nemluví, dostávají se do sociální izolace. Často se u nich začnou rozvíjet psychické a psychosomatické obtíže jako např. deprese, úzkosti a jiné nespecifické poruchy, které jsou jak pro zdravotníky, tak i pro pacientky samé jen velmi těžko uchopitelné a léčitelné.