PRÁVNÍ MINIMUM V OBDOBÍ PŘED PORODEM, BĚHEM A PO PORODU
Všechny ženy mají právo na posvátný, fantastický, hluboký a milující porod. Všechny ženy mají právo porodit kdekoliv, s kýmkoliv, koho si zvolí a s ním se bezpečně seznámit.
Leilah McCracken
Legislativní analýza právního minima, v období před porodem, během a po porodu, se věnuje v první řadě právům rodiček a novopečených rodičů.
Těhotenství a porod z právního hlediska.
https://ferovanemocnice.cz/deti-a-rodice-porod-28/prava-behem-tehotenstvi-a-porodu-85.html
Je v České republice možné rodit někde jinde než v porodnici? Plánovaný porod mimo zdravotnické zařízení právní předpisy nezakazují. Gynekologická a porodnická společnost jej posuzuje jako postup non lege artis (není tzv. v souladu pojištění se výsledky vědy). V jiných zemích Evropské unie patří tato možnost ke standardní nabídce. Z veřejného zdravotního pojištění je hrazena pouze péče ve zdravotnickém zařízeních, pokud žena použije služeb mimo zdravotnické zařízení, pak si je musí hradit z vlastních nákladů (Zákon č. 20/1966 Sb., O péči o zdraví lidu).
Právní minimum pro budoucí rodiče
1. Práva rodičky
Rodička má zejména právo na sebeurčení. Listinou základních práv a svobod je též každému zaručena např. svoboda pohybu, ochrana soukromí a rodinného života. Vždy platí, že omezit občana na právech či např. na svobodě může pouze soud . Tedy co se týče lékařských zákroků a zásahů do porodu platí: porod je přirozený jev, v jeho průběhu se však dají předpokládat i zásahy do tělesné integrity klientky, proto se i na porod vztahuje požadavek a pravidla informovaného souhlasu. Obecné pravidlo článku 5 Úmluvy o biomedicíně stanoví, že jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. "Zákrokem" se rozumí jakýkoliv zásah do tělesné integrity v oblasti péče o zdraví, tedy jakýkoliv úkon na pacientovi, včetně preventivní péče, stanovení diagnózy, léčby, rehabilitace či výzkumu. Poskytnutý souhlas musí být prostý omylu; vzhledem k obvyklé informační asymetrii mezi zdravotníkem-odborníkem a pacientem-laikem je proto třeba, aby souhlasu předcházelo náležité poučení pacienta /klienta. Poučení musí být poskytnuto "řádně". Osobou poskytující poučení by měl vždy být pokud možno vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický pracovník ošetřující lékař, porodní asistentka atp. , tedy osoba která je schopná daný zákrok dostatečně a podrobně vysvětlit.
Poučení má provádět PA anebo lékař atp., který je ošetřujícím zdravotníkem klientky. Poučení musí být poskytnuto objektivně a srozumitelně, musí obsahovat informace o typu, účelu, povaze, rizicích, naléhavosti a alternativách zákroku a vždy je nutno uvést i alternativu ponechání rodičky bez zásahů (alternativu neléčení) a rizika této alternativy.
Tedy např. při nástřihu hráze by jste měla být poučena, že vám zákrok bude proveden a proč, rizika tohoto zákroku (např. špatné hojení) a co se stane, když nebude proveden. Samozřejmě můžete být poučena o některých zákrocích už před začátkem porodu, nicméně vždy musíte zákrok odsouhlasit a máte právo souhlas odvolat. O způsobu vedení porodu rozhoduje ve své podstatě rodička - lékař navrhuje postup, ale rodička (je-li při vědomí)musí veškeré úkony v oblasti zdravotní péče odsouhlasit. Výjimkou by byla pouze situace, kdy zákrok je bezodkladný, život či zdraví zachraňující a zároveň žena není aktuálně schopná se zákrokem vyslovit souhlas. Tedy např. pokud žena krvácí a je v bezvědomí, může lékař provést zákrok zastavující krvácení a stabilizovat stav ženy - rodičky.
Žena nepozbývá okamžikem příchodu do porodnice způsobilost k právním úkonům (o případném omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům rozhoduje soud nikoli personál porodnice). Personál porodnice není opatrovníkem rodiček.
Právně způsobilá žena je oprávněna plně rozhodovat o péči jí poskytované či nabízené, právně způsobilá žena je oprávněna péči o sebe samu kdykoli odmítnout. Dítě v těle matky je součástí jejího těla a pouze žena rozhoduje o svém těle a o případných zákrocích, které podstoupí. Ani v případě, že je lékař přesvědčen o nutnosti provést zákrok k záchraně plodu (např. císařský řez), nemůže ho provést bez souhlasu matky. Zákroky nutné k záchraně dítěte je možné proti vůli matky vykonat až po narození dítěte.
2. Doprovod k porodu
Rodící žena má právo rozhodnout se, koho chce mít u svého porodu, může svůj výběr doprovodu i měnit, což např. plyne z práva ženy na sebeurčení. Doprovodu otců, dalších rodinných příslušníků a dále pak třeba dul, by tedy nemělo v zásadě zdravotnické zařízení bránit či klást podmínky - s výjimkou dodržování např. nutných postupů třeba v oblasti hygieny atd. Omezení nebo podmínka pro doprovod by měla být vždy řádně vysvětlena a měla by být opodstatněná. Pokud vám tedy odmítnou vpustit k porodu doprovod s tím "že tomu brání třeba okolnosti ", chtějte vědět jaké konkrétní okolnosti to jsou a proč.
Zdravotnická zařízení jsou oprávněna stanovit si svůj vnitřní řád, který je pacient povinen dodržovat, to vyplývá ze zákona 48/1997 Sb. Zákon nestanoví blíže, co v tomto vnitřním řádu být může či nesmí; nicméně vnitřní řády zdravotnických zařízení nesmí být v žádném případě v rozporu se zákonem nebo nadměrným způsobem zasahovat do práv ženy. Pokud vnitřní předpisy porodnice do práv žen nadměrným způsobem zasahují, jsou v tomto rozsahu neplatné a není nutné se jimi řídit.
Zdravotnická zařízení nadto nesmí ve svých vnitřních řádech konkrétní osoby bez objektivních důvodů vylučovat z možnosti být doprovodem u porodu, ani jinak tyto osoby diskriminovat. Otci dítěte vzniká narozením dítěte rodičovská zodpovědnost k tomuto dítěti a z rodičovské zodpovědnosti m.j. jasně plyne i právo být s dítětem od okamžiku jeho narození. Listina základních práv a svobod nadto garantuje každému právo na nerušený soukromý a rodinný život a narození dítěte je jistě nedílnou součástí soukromého a rodinného života. Otci by tedy nemělo být v přítomnosti u porodu bráněno, ani by mu toto nemělo být komplikováno nebo zakazováno.
Dula ženě poskytuje emocionální podporu a potřebné informace během těhotenství, porodu a šestinedělí. Dula neposkytuje zdravotnické služby, není porodní asistentkou ani lékařem, nezasahuje do jejich kompetencí, ale spolupracuje s nimi, stejně jako s otcem a dalšími členy rodiny. Etický kodex České asociace dul stanoví v čl. 2, že dula ČAD je připravena klientku doprovázet jak při porodu v nemocnici, tak v porodním domě nebo při porodu doma. Rodička si zásadně v rámci práva na osobní svobodu může zvolit i více osob, které mohou být přítomny u porodu.
3. Práva k novorozenému dítěti
Právní úkony za něj činí na základě čl. 6 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, Občanského zákoníku a Zákona o rodině zákonný zástupce - rodič. Jménem novorozence tedy matka zásadně může rozhodnout o odmítnutí zákroku či pokračující hospitalizace. Oprávnění rodičů jako zákonných zástupců jednat za dítě nevzniká až 72 hodin po porodu, vznikne již v momentu narození. Od tohoto okamžiku rodiče mohou zásadně rozhodovat o tom, zda a ve kterém zdravotnickém zařízení bude novorozenec čerpat zdravotnické služby. Narozené dítě není žádným majetkem porodnice, není např. v "ochranném léčení". Výjimkou z tohoto pravidla je situace popsaná v §23 odst. 3 Zákona o péči o zdraví lidu 20/1966 Sb.) : "Je-li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte ... a odpírají-li rodiče nebo opatrovník souhlas, je ošetřující lékař oprávněn rozhodnout o provedení výkonu. Pozor - jedná o výjimku, jejíž všechny náležitosti musí být splněny současně - tedy vyšetřovací nebo léčebný výkon je nezbytný k záchraně života a zdraví dítěte, tento výkon musí být proveden neodkladně, a rodiče odpírají souhlas.
Odchod z porodnice do 24 hodin po porodu tedy tzv. ambulantní porod
Porodnice musí tedy, není-li život a zdraví novorozence akutně a prokazatelně (nikoli pouze suspektně) ohrožen, matce i dítěti umožnit odchod na základě tzv. negativního reversu (tedy na vl. přání a riziko rodičky) i dříve než po uplynutí obecně doporučovaných 72 hodin. Skutečnost, zda dítě je či není v akutním ohrožení života, musí být řádně zjištěna s využitím dostupných poznatků medicínské vědy a zaznamenána do zdravotnické dokumentace. Platí, že právně způsobilá rodička je sama za sebe oprávněna odmítnout zdravotní péči kdykoliv a za dítě má rodička jako zákonný zástupce právo odmítnout další hospitalizaci tehdy, není-li v daný moment dítě akutně ohroženo na zdraví. Zdravotník je povinen rodičku řádně poučit o možných dopadech jejího rozhodnutí, pokud rodička i nadále trvá na svém, musí její písemně, ale samozřejmě i slovem vyjádřený projev vůle respektovat. Podepsaný "papírový" negativní reverz není podmínkou neprovedení zákroku či ukončení hospitalizace, ale jen možným důkazním materiálem pro zdravotníky v případě sporu. Takže incidenty, kdy zdravotníci odmítnou klientce umožnit podepsat negativní reverz v domnění, že jí tak budou moci navrhovaný zákrok přece jen provést, mohou vyústit ve velmi nebezpečnou situaci právě pro zúčastněné zdravotníky.
Pokud porodnice odmítá matku i novorozence propustit a nutí je setrvat zmíněných 72 hodin, pak půjde o nucenou hospitalizaci a článek 8 odst. 6 Listiny, podle kterého zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Jedná se např. o tzv. nosiče některých chorob, osoby ohrožující sebe či okolí a děti v situaci popsané výše.... Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů. Personál porodnice nemůže zadržovat proti vůli rodičů ani samotného novorozence - dítě může být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli, ledaže příslušné úřady na základě soudního rozhodnutí a v souladu s platným právem a v příslušném řízení určí, že takové oddělení je potřebné v zájmu dítěte....(Úmluva o právech dítěte). Tedy tzv. ambulantní porod je možný v každé porodnici, jelikož ve všech porodnicích jsou zdravotníci povinni respektovat právo rodičky odejít i s dítětem z porodnice na vlastní žádost. Tvrzení personálu některých porodnic, že nelze odejít dříve než 72 h. po porodu, jsou mylná a plynou v drtivé většině z neznalosti právnich předpisů neboť setrvat v porodnici doporučovaných 72 hodin po porodu je právem rodičky a dítěte, nikoli jejich povinností.
Použité právní předpisy:
Listina základních práv a svobod
Zákon 20/1966 Sb. O péči o zdraví lidu
Úmluv o lidských právech a biomedicíně
Zákon o rodině 94/1963 Sb